Kajzar: Porostou platy, ale i zadlužení

02. září 2005 | Lidé

Zdravotníci se mohou od září těšit na zvýšení platů. Na osmiprocentním navýšení se dohodla vláda, lékaři a zdravotní pojišťovny. Tato zpráva však pořádně zamotala hlavu ředitelům nemocnic. Nejen o této situaci jsme si minulý týden zašli popovídat s Jiřím Kajzarem, ředitelem Nemocnice Třinec, která patří k nejlépe hospodařícím nemocnicím v kraji. Můžete čtenářům přiblížit celou problematiku zvýšení platových tarifů ve zdravotnictví a také to, jakým způsobem bude reagovat Nemocnice Třinec? Zvyšování platů zdravotníků patří k nejcitlivějším tématům. Za posledních pět let probíhá průběžné zvyšování tarifních platů bez ohledu na ekonomickou situaci v nemocnicích, která se rok od roku zhoršuje. Příčinou tohoto zhoršování je, že tempo růstu příjmů je nižší než tempo růstu nákladů. Nutně se tedy prohlubuje zadlužování celého systému a většiny jeho subjektů, tedy nemocnic. Proto i současné zvýšení tarifů o osm procent lze vnímat jako neodpovědné zvyšování deficitu ze strany vlády. Neodpovědné proto, že vláda o navýšení rozhodla, ale nezajistila konkrétní peníze na pokrytí svého rozhodnutí a velkoryse přehodila tuto starost na nemocnice. Argumenty o navýšení úhrad od zdravotních pojišťoven jsou liché. Jednak zdrojově na navýšení nestačí a samy zdravotní pojišťovny jsou v deficitu a v důsledku toho nám prodlužují dobu splatnosti až na 60 dnů. Přesto se Nemocnici Třinec v minulosti podařilo vždy mzdové prostředky zajistit i s patřičným nárůstem. Například lékařům bylo na mzdách vyplaceno v roce 2004 o 7 milionů korun více než v roce 2002. To je důkazem, že je v našem zájmu dosáhnout odpovídajícího platového ohodnocení lékařů, ale zároveň můžeme utratit jen tolik, na kolik máme. Proto už z principu odmítám veškeré zásahy zvenčí nařizující nám, co máme dělat. Jak to tedy bude v nemocnici od září vypadat? Existují konkrétní návrhy, jak získat na platy peníze? Navýšení představuje částku asi 4,1 miliony korun, které přirozeně ve schváleném rozpočtu pro tento rok nejsou. Pokud se nechceme přímo zadlužit, musíme navýšení postavit oproti jinému výdaji. Zatím existuje několik návrhů. Čeká nás porada s primáři, se kterými celou záležitost projednáme. Pár měsíců před koncem roku ale s rozpočtem už moc zázraků neuděláme. Budeme rádi, když nespadneme do ztráty. Tento rok byl na mimořádné výdaje velmi bohatý. Na počátku roku jsme řešili výměnu několika důležitých zařízení, například telefonní ústředny, hemoanalyzátoru a podobně. Dokončili jsme rekonstrukci monobloku a na podzim nás čeká ještě rekonstrukce hematologicko transfúzního oddělení. Proto další neplánované navýšení o 4, 1 milionů korun od září je velmi složité. Jako nemocnice jste nedávno přihlásili několik svých projektů do zajímavé soutěže Občan-ská vol-ba. Mů-žete vy-světlit, o co jde? Občanská volba je soutěž o nejlepší projekt v oblasti veřejného života. Vyhlašuje ji Plzeňský Prazdroj ve spolupráci s městem Frýdek-Místek. Letos se k projektu připojilo také město Třinec. Jedním z bodů, které Prazdroj podporuje, je také zkvalitnění zdravotní péče. Do konečné volby, který projekt zvítězí a bude finančně podpořen, budou moci brzy zasáhnout také obyvatelé Třince. Jako nemocnice jsme do soutěže přihlásili celkem čtyři projekty a do užšího výběru postoupil jeden z nich. Jedná se o nákup dýchacího přístroje pro oddělení ARO. Proto prosím všechny občany Třinecka, aby nemocnici hlasováním pomohli. Pracují v Nemocnici Třinec cizinci? Setkáváte se se zájmem zahraničních lékařů o práci ve zdejším regionu? Kromě občanů Slovenské republiky, které za cizince nelze považovat, nikoli. Ani po vstupu ČR do Evropské unie jsme nezaznamenali zájem lékařů z ciziny. Spíše se objevil zájem lékařů z Ukrajiny, na který nereagujeme. A co cizinci - pacienti? Jak je to s úhradou zdravotnické péče v jejich případech? Ošetřujeme cizince, kteří mají vyřízeno zdravotní pojištění ve své zemi, ale i ty, kteří za ošetření platí hotově. Máme zde specifickou klientelu z darkovských lázní, která se na nás s důvěrou obrací. Služeb oddělení plastické chirurgie využívají pacienti z mnoha okolních států. Všichni bez rozdílů oceňují příznivé ceny, vysokou profesionalitu a vstřícnost k pacientům. Občas se objeví i cizinci, kteří překračují naše hranice a pohybují se zde nelegálně. Pro nás tato skupina představuje problém. Peníze se od těchto lidí velice těžce vymáhají a povaha naší práce neumožňuje odmítnout pomoc potřebnému. Jak je to vypadá s lůžky následné péče? Má jich Nemocnice Třinec dostatek? V současné době máme požadavek na dalších 20 lůžek následné péče, ale jejich nasmlouvání brání nedořešená koncepce mezi ministerstvy zdravotnictví a sociálních věcí. Do budoucna jsme schopni kapacitně počet lůžek následné péče rozšířit a reagovat na zvýšenou poptávku regionu. Jako další službu občanům zvažujeme také zřízení lůžek respitní péče. Jde o péči za částečnou úhradu nesoběstačným klientům na dobu maximálně tři měsíce tak, aby jejich pečovatelé měli možnost regenerovat své síly. Děkuji za rozhovor. Marcela Hrubá