Karzel: Výročí v lidech vzbudilo hrdost

07. říjen 2005 | Lidé

Velkolepé oslavy sedmistého výročí obce v duchu sousedského souznění proběhly v sobotu v městské části Třince v Konské. V areálu místní základní školy se sešlo několik set místních obyvatel, pamětníků i rodáků, aby společně u dobrého jídla a pití zavzpomínali na časy, kdy Konská patřila k největším samostatným vesnicím Těšínského Slezska. O pestrou zábavu pro všechny, kteří se i v poměrně chladném a nevlídném počasí sešli v překvapivě hojném počtu, se postaraly děti z místní základní školy, soubor Javorový a rovněž hasiči, kteří předvedli ukázku svých profesionálních schopností. Děti se mohly projet v nazdobeném koňském povozu či se nechat vyzvednout hasičskou plošinou až do nebeských výšek. Úvod slavnostního odpoledne obstaral prestižní fotbalový souboj mezi mužstvy Konské a Konské-Podlesí. O historii obce, která v době své největší slávy předčila všechny okolní vesnice, o současném životě na okraji města i možné budoucnosti jsme na oslavách hovořili s třineckým zastupitelem a rodákem z Konské Tadeášem Karzlem. Můžete krátce připomenout dějiny Konské, která letos, už jako část Třince, slaví 700 let, kdy byla poprvé zmíněna v soupisu vesnic vratislavského biskupství? Název Konská je poprvé zmiňován v roce 1305 v registru daní. Avšak naše obec musela existovat již dříve, jelikož dle tehdejšího zvykového práva byly nově vznikající vesnice osvobozeny od daní po dobu prvních dvaceti let. Ve zmíněném dokumentu byla zapsána spolu s dalšími 72 obcemi těšínské kastelánie latinsky jako Conco. Název je pravděpodobně odvozen od chovu koní na obchodní jantarové stezce směrem na jih a do Uher přes Jablunkovský průsmyk. Proto se v erbu obce později objevila silueta cválajícího koně. Málokdo ví, že dějiny obce jsou velmi bohaté. Vzhledem k jejímu rozvoji v patnáctém až devatenáctém století… Ano. Už v roce 1447 vznikla samostatná římskokatolická farnost, obec tehdy měla i první dřevěný kostel Všech Svatých; nový zděný kostel byl vysvěcen v roce 1794. Před rokem 1657 byl za panování Sobků z Kornic vystavěn raně barokní zámek. Na počátku 19. století jej hrabě Jiří Beess z Chrastiny přestavěl na zámek v empírovém stylu a založil překrásný a velmi rozmanitý park. Konská tehdy patřila k hospodářsky a zemědělsky nejaktivnějším obcím v regionu. Koncem devatenáctého a počátkem dvacátého století začínají v obci vznikat první kulturní, hospodářské i politické organizace. Mimo jiné v roce 1895 vznikla Reiffeisenova spořitelna. Když jsme u těch organizací. I letos jedna v obci vznikla… Jedná se o občanské sdružení s názvem ‘Za rozvoj Konské’. Cílem tohoto sdružení je pořádání společenských akcí pro přiblížení kulturního a historického dědictví obce. Oslavy 700. výročí byly prvním krokem v tomto směru. Sdružení vzniklo spontánně, mnoho spoluobčanů tato idea nadchla. A je zjevné, že jim osud naší obce není lhostejný. U příležitosti těchto oslav byla rovněž uspořádána výstava o dějinách Konské. Při této příležitosti se není možné nezmínit o významných osobnostech pocházejících z Konské. Mezi nejvýznamnější nepochybně patří Józef Buzek, za Rakouska-Uherska poslanec ve vídeňském sněmu a spisovatel, a učitel Jan Kubisz, autor písně ‘Płyniesz Olzo’. Jako perličku bych rád uvedl, že nedávný premiér Polska Jerzy Buzek byl žákem zdejší základní školy. Kolik obyvatel dnes žije v Konské? V současné době se počet obyvatel pohybuje kolem 1500. Se vznikem průmyslové zóny by se mohl jejich život zde zlepšit. Průmyslová zóna by taktéž mohla přitáhnout další obyvatele a tudíž podnítit novou výstavbu. Jako rodák mohu s odstupem času hodnotit i to, že ve srovnání s minulostí se značně zlepšila kvalita ovzduší a snížil se spad prašných částic. Jak z pozice zastupitele města vnímáte vztah radnice směrem k dnes spíše okrajové části města? Za léta mého působení v zastupitelstvu města Třince jsem měl možnost sledovat, že se hodně investovalo do centra města. Nicméně mám za to, že nastala doba, kdy by se měly brát větší ohledy i na okrajové části města. Průmyslová zóna v sobě navíc nese potenciál zaměstnanosti a dalšího rozvoje. Toho by měla Konská využít. K nejpalčivějším problémům nyní patří osud budovy, v níž sídlí škola... Zastupitelstvo Moravskoslez-ského kraje bude rozhodovat o tom, zda budovu bezúplatně převede na město, s čímž město Třinec předběžně souhlasí. Až pak přijde na řadu otázka využití. Myslíte si, že se najde v zastupitelstvu vůle k tomu aby se tato budova zachovala pro místní občany, a aby se zachovala škola, přestože má málo žáků a demografický vývoj v tomto směru také není moc příznivý… Domnívám se, že škola by se měla zachovat. Děti by v opačném případě dojížděly na Jubilejní Masarykovu základní školu (1. ZŠ), která už dnes nestačí pojmout počty žáků a část jich převáží autobusy na Podlesí. Avšak všechno souvisí se vším – s budoucí výstavbou a rozvojem by se zlepšil i demografický vývoj. Děkuji za rozhovor. Petra Jurásková