Horyl: Firmy chtějí jen nejlepší studenty

28. říjen 2005 | Lidé

Třinec navštívil u příležitosti imatrikulace nových studentů Centra bakalářských studií Vysoké školy báňské (VŠB) děkan stojní fakulty Petr Horyl. Krátce před slavnostním okamžikem pasování nováčků na studenty vysoké školy jsme jej požádali o rozhovor na téma technicky zaměřených oborů a jejich uplatnitelnosti v praxi. V loňském roce se do prvního ročníku kombinovaného studia v Třinci přihlásilo dvakrát více studentů, než tomu bylo letos. Jste s takovým vývojem spokojeni? Mohu potvrdit, že máme asi o 50 % studentů méně v porovnání s minulým rokem, ale to je přirozený úbytek. Rozhodující bude třetí a čtvrtý rok, tehdy se ukáže, zda povědomí o možnosti studovat na Třinecku zesílí. Počítáte s tím, že v příštím roce zase otevřete první ročník? Určitě ano, bude-li studentů dostatečný počet. Ale nevyplatilo by se nám jezdit sem pro deset zájemců. Máme limit 25 studentů. Dnes jsou strojní obory hodně prezentovány v médiích jako perspektivní, projevilo se to nějakým způsobem z hlediska jejich zvýšeného zájmu o technické obory? Můžu potvrdit, že je obrovský zájem. Má to ale jeden háček. Všechny význačné firmy dodávající pro automobilový průmysl požadují velký počet absolventů, ale chtějí si vybrat ty nejlepší. Bohužel na strojařinu nechodí ti nejlepší, trochu se potýkáme se studijním průměrem studentů. Ale záleží vždy na studentovi samotném, jak je pilný. Problémem je i znalost jazyků. Firmy nechtějí jeden jazyk, ale dva. Angličtinu požadují perfektní a němčinu částečně. Společnosti s německým vedením většinou posílají absolventa na půlroční pobyt do Německa. Tam se absolventi zdokonalí, s tím máme zkušenosti od firmy Brose, která u Kopřivnice postavila závod pro sedm set lidí. Jak probíhá výuka v Třinci a z jakých sociálních skupin se rekrutují studenti? Jsou to lidé, kteří již pracují. Výuka probíhá v pátek večer, někdy se k tomu přidá sobota. Jedná se o takzvané kombinované studium. Takový způsob výuky jim umožní pracovat i studovat, což je velmi těžké, proto máme velký „odpad“ studentů. Ale ti, co to zvládnou a absolvují, mají obvykle lepší výsledky než studenti denního studia, protože si dokáží získané znalosti přetransformovat do praxe. I jejich diplomové práce jsou lepší. Už víte, kolik studentů nedokončilo první ročník? Ještě přesně nevím, ale po první kontrole jsme zjistili, že úbytek studentů je menší než na denním studiu v Ostravě, což je překvapivé. Myslím si, že je to tím, že jsou poctivější, protože jsou motivováni svým zaměstnáním a odpovědností vůči zaměstnavateli. Navíc studují v místě pracoviště nebo bydliště, takže se nezdržují dojížděním. V den imatrikulace jste měl v Třinci jednání s Hospodářskou komorou. O čem jste hovořili? Co se poboček VŠB týče, máme jistý vzor v Šumperku, kde externí studium začalo mnohem dřív. Tamější studium jsme uskutečnili na základě poptávky firem, v současné době je v Šumperku kromě kombinovaného studia zavedeno i studium prezenční, tedy denní. A právě v Šumperku vznikla nadace, která sponzoruje nájmy za vyučovací prostory, takže VŠB se podílí na provozu jen cestovným pro vyučující. V současnosti usilujeme o podobnou podporu provozních nákladů i zde v Třinci. V jakých městech ještě probíhá externí výuka, tedy kromě Třince a Šumperku? Výuka probíhá ještě v Uherském Brodě a je silně ovlivněná zbrojovkou, která sousedí se školou, například dílny jsou přímo ve zbrojovce. Zaměřujeme se na lovecké, sportovní a obranné zbraně a střelivo. Jak jste spokojeni s výukou v Třinci? Výuka probíhá bez problémů, místnosti na střední škole, kde vyučujeme, jsou hezké. Myslím si, že studenti mají dobré zázemí. Děkuji za rozhovor. Petr Ivan