CrytCore FEST 2006 - recenze a fotogalerie!!

26. duben 2006 | Kultura

Nerad píšu o akcích, které pořádají moji známí a kamarádi. Nerad píšu reporty z koncertů, na kterých hrají kapely s jejichž členy si podávám ruku a kamarádským poklepáváním po zádech se připravuji o objektivní přístup publicisty. V neposlední řadě píši taky nerad o domácím rock´n´rollu, kam se chodím bavit, pít a laškovat s děvčaty, neboť mi nezůstává příliš prostoru a času ke koncentrací prošpikovaným chvílím, které jsou nepostradatelné z hlediska konstruktivní a objektivní kritiky umělců a jejich díla (v tomto případě muzikantů a jejich show). Ale co naplat, když vás požádá kamarád a vy mu dáte slib? 22. dubna 2006 se v Mostech u Jablunkova, v místní Sokolovně pořádal první ročník CrÿtCore festu. 6 kapel zahrálo zhruba 550 příznivcům rockové muziky a možná i vystrašilo pár babiček. Ale co se dá dělat, když jde o bigbít, že ano? Plné bečky a hravé pípy přály žíznivým a balkón s připravenými židlemi a stoly, stejně jako prázdný a později zaplňující se parket sloužili těm, kterým se netížilo přijít a podpořit snaživce, pracanty i obětavce. Kdo nedorazil je trouba, povaleč nebo prostě nemohl – dobrá beru. Sál ideální – velký, prostorný, přehledný. Vlakové i autobusové spoje taky nijak rafinované – každou hoďku něco jelo. Jdeme na kapely. Bitterness uvedli CrÿtCore řádně extrémním káóčkem. Prostě trhali na cimpr campr a milovníkům death/blacku určitě kápli do noty. Už postoupili z nováčků na nadstandardní dříče a jejich rozrůstající se fanklub o sobě dával vědět mezi každou skladbou. TakyLidi to mají s těmi fanoušky vyřešené podobně, akorát že v jejich řadách nenajdete metly, nýbrž pankáče, pankerky, pankýše a zvířátka. Staří psi už to mastí nějakých pár let, ale hvězdných manýr se u nich nedočkáte. Rarášci to mají těžce … no popojedeme za úchylnými doktory třímajícími vražedný palcát. Devastathor, jak už sám název kapely napovídá devastují co se dá. Grind death core jako noha, navrch zastupující kytarista (soráč, ale já ho neznám), kterého si mnoho přihlížejících pochvalovalo, a Chris „Ruda“ Burns u mikráku. Promakaná show, energie, nářez! Sice v porovnání s pozdějším setem Cerebralů slabší kafe, ale komu je co po tom, že ano? Já jsem taky slabý odvar v porovnání s Nanoruem, Kománkovou nebo Formánkem. Proboha, že mě hanba nefackuje! Ok, aby mi mírumilovný Sprato nerozbil ciferník, tak rozmáznu kapátko i následující Tombouctou. Lesk nebo bída? Někde uprostřed pánové a dámy. Crossoveraři Tombouctou nemají na sebe moc času a věru je to škoda. Jejich vystoupení bylo každopádně nadprůměrné, živelné a klíďo bych mohl spokojeně mlasknout papulí, kdybych je nikdy před tím neviděl(slyšel). Jenže mě pronásleduje pech – paměť. Nicméně tahle kapela má co říct v porovnání s kolovrátkem TakyLidi. A hleďme, už jsem setřel další kapelu. Že já se na to nevys..u. Adrenalin do žíly nebo Cerebral Turbulency do ucha? Vyjde na stejný peníz mílánkové, tady není co řešit. Takhle se hraje grindová mjůza. Nečekaní jako facka přítelkyně, rozdovádění jako pořád stejná, ale přece jen podroušená přítelkyně, a silní jako to nově donesené kafe, které jste si objednal. Jednoduše žádné béčka. Prvotřídní grind core s přesahy do metalových odnoží a hard core. Robin je jedinečný a pro mně začali Cerebral Turbulency až s jeho příchodem. Tečka. I když houbelec. Ta přijde až po Shatter. Co říct k jejich nadupané hodince? „Je to tady lepší než někde v Praze!!!“ – vyřvával frontman. Měl pravdu. Lidé se rozpařili a propuklo to pravé šílenství. Thrash core par excelence. Skladby z obou desek a speciální bonus na závěr. Bylo vidět, že si to chlapi užívají. Neskrývali nadšení. Jak by mohli? To snad jen někdo s kusem žuly místo srdce. Fajn akcička!!! Všem pořadatelům i sponzorům děkuji za snahu! Škoda jen, že jsem u compu sám. Věřím, že by se mnoho z těch, kteří se v Mostech tak krásně bavili, přidalo k mým gratulacím! Už se těším na podzimní dvojku. Skořepa – spontánně (http://skorepa.bloguje.cz)