Kudela: I potápění může být nebezpečné

16. červen 2006 | Lidé

Potápění nepatří k masovým sportům. Jeho kouzlu podlehnou spíš jedinci. V Třinci se přesto potápění ujalo. Klub potápěčů v sobotu oslavil dvacet let své existence. S jeho zakladatelem Romanem Kudelou jsme si o potápění krátce povídali. Čím je potápění zajímavé, co vás na něm přitahuje, že jste u tohoto neobvyklého sportu vydržel dvacet let? Potápění je nádherný sport, kde se snoubí poznávání přírody s používáním techniky. Člověk, který se chce dostat pod vodu, musí mít znalosti jak z geologie i hydrologie, ale musí dobře znát i techniku, kterou používá a která mu umožní pod vodou pobývat. A lidé, kteří našli zalíbení v technických sportech, většinou právě potápění vyhledávají. Je těžké se to naučit? Naučí se to i ženy? Samozřejmě máme v klubu i ženy a existují ženy potápěčky, které jsou dokonce ve výcviku daleko lepší než muži. Berou to rozvážněji, i když zase nastupují s větší trémou než chlapi. Pro první stupeň, kde frekventant získá oprávnění pro potápění do osmnácti metrů za pomoci přístroje na stlačený vzduch, trvá asi dva měsíce. Může být potápění nebezpečné? Samozřejmě že může. Pokud se provádí živelným způsobem nebo pod vedením některých samozvaných instruktorů, kteří nemají instruktorskou licenci. Tady je vysoká pravděpodobnost, že se potápějícímu se ublíží, ať už psychicky, nebo zdravotně. Jednoho takového samozvaného instruktora jsme také museli vyloučit z našeho klubu. Co se může pod vodou stát? Vzhledem k tomu, že jsme závislí na dýchací technice, kde používáme vysoce stlačený vzduch, k neštěstí dojít může. Je nutné si představit, že v lahvích je vzduch stlačen na 200 barů v ko-ech auta jsou 2 bary), takže už z tohoto důvodu je nebezpečné s přístroji manipulovat, také se jedná o dost těžký předmět. Ale zásadní věcí je regulátor, který upravuje tlak vzduchu v závislosti na tlaku okolí. Čím větší hloubka, tím pod větším tlakem vzduch potápěč dýchá. Kdyby například z třímetrové hloubky po nadechnutí z přístroje vystřelil nad hladinu, tak si může způsobit takzvané barotrauma z přetlaku, kdy mu vzduch z plic pronikne do krevního oběhu. V podstatě pak může dojít k srdečnímu infarktu či mozkové mrtvici, a to nastane smrt do několika minut. Proto je velmi nebezpečné si s potápěním zahrávat neodborně, ale raději volit výcvik pod vedením instruktora. Mohou se potápění věnovat i děti? Většina potápěčských asociací umožňje potápění s přístrojem od osmi let, jde o takzvaný junior diver v rozmezí od jedné do tří hvězdiček. Takový osmiletý potápěč může být v bazénu pod dozorem rodiče nebo instruktora. To jsme dělali právě dnes, že jsme veřejnosti umožnili potápění a dohlíželi na ně instruktoři. Kam se jezdíte potápět? Kde jsou pro potápěče ty nejhezčí lokality? Jezdíme individuálně. Hezké je moře Severní, Egejské i Jadranské. Velice krásný je Jadran, byť jsou tam omezené podmínky řadou restrikcí, největší potápěčský průmysl probíhá v Egyptě a je tam také velmi krásná fauna i flóra. Kdo chce z těch zkušených dělat jeskynní potápění, tak si vybere Kubu nebo Sardinii, rekreačně se jezdí nejvíce do Chorvatska. U nás se také dá potápět v různých zatopených bývalých důlních oblastech, což má charakter jeskynního potápění pro ty nejlepší sportovce, pak také v zatopených lomech, přehradách a vodních tocích, i když viditelnost je o hodně horší než v moři. Ale my domácí jsme tím odchováni a nevadí nám to. Klub funguje v Třinci už dvacet let. Kolik má členů a kam směřuje? Když jsem klub před dvaceti lety zakládal, měl mezi 15 až 20 členy. Tento počet se každoročně obměňuje a je zhruba stabilizován na 20 - 25 aktivních potápěčích. Kdybychom spočítali také členy rodiny, kteří s námi chodí každou neděli plavat, bylo by to až 60 lidí. Většinou se totiž potápí tatínek a maminka s dětmi si jde jen tak zaplavat. A protože razím zásadu, že je lepší se držet při zemi a mít reálná přání a cíle, tím hlavním je, aby klub dále fungoval alespoň tak jako dosud. Žije svým aktivním životem a je schopen se z příjmů členů sám uživit, byť tedy má i sponzory, jichž si velmi vážíme... Hodláte ještě někdy veřejnosti umožnit potápění tak jako dnes? Dnes to byla historicky ojedinělá akce svého druhu a rozsahu. Potápěčské vybavení je velmi nákladné a dnes nám město, potažmo STaRS vyšli vstříc, abychom tady na bazéně mohli udělat den otevřených dveří. Zatím nic takového nechystáme. Ale kdyby měl někdo zájem se naučit potápět, může se na nás obrátit. Děkuji za rozhovor. Petra Jurásková