Šnábl: Některé děti založí požár vědomě

21. červenec 2006 | Lidé

Léto je nejen obdobím typických radovánek. Bohužel to bývá také doba velkého sucha a častých požárů. Proto jsme několik otázek položili náměstkovi krajského ředitele Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje (HZS MSK) v Ostravě Jiřímu Šnáblovi. Jaký vztah k ohni mají děti? Bývají i ony těmi, kdo způsobí požár? Případy, kdy jsou děti ponechány bez dozoru a navíc jim rodiče usnadní přístup k zápalkám a různým zapalovadlům, jsou samostatnou kapitolou našich statistik. Praxe ukazuje, že už tříleté dítě je schopno manipulovat s otevřeným ohněm. Malé děti jsou schopny zapálit postel nebo třeba hračku. V pubertálním věku pak děti způsobují požáry třeba při tajném kouření. Řada požárů je ale dětmi zapálena vědomě. Většinou si přejí vidět hasiče v akci. Dělají hasiči něco pro to, aby k těmto požárům nedocházelo? Protože víme, že s výchovou k prevenci je zapotřebí začít co nejdříve, je součástí naší preventivně výchovné práce příprava aktivistů, kteří pak navštěvují školy a v rámci programu Výchova dětí v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva doplňují v tomto smyslu výuku žáků. Naše hasičské stanice ukazují dětem nejnovější techniku a exkurze jsou velmi oblíbené. Léto je jistě obdobím, kdy vznik požárů hrozí více než jindy. Jak by se měli lidé chovat v přírodě, aby zamezili například vzniku lesních požárů? Přestupkem podle lesního zákona je kouření v lesích, rozdělávání nebo udržování otevřeného ohně, táboření mimo vyhrazená místa a odhazování hořících nebo doutnajících předmětů. Rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně tento zákon zakazuje také do vzdálenosti 50 metrů od okraje lesa. Porušení uvedených zákazů bylo zřejmě příčinou nedávného požáru smrkového lesa v lokalitě Baginec Ostrý u obce Písek u Jablunkova. Vzniku požáru napomohlo značné sucho a množství starého klestí pod stromy. Zákon o požární ochraně zakazuje také plošné vypalování porostů. Mnozí spoluobčané se tímto způsobem často chtějí zbavit staré suché trávy, ale bohužel se jim mnohdy oheň vymkne z rukou a rozšíří se do lesa nebo na sousední pozemky. Může se také stát, že jsme náhodnými svědky požáru. Jak v takovém případě reagovat, abychom co nejdříve přivolali pomoc? Telefonátem na číslo 150 přivoláte hasiče, číslo 112 je evropské číslo tísňového volání. Nebojme se na ni volat, avšak pozor - zneužití tísňové linky je trestné! Při volání se snažíme zachovat klid a uvést, co a kde se stalo. Pokud neznáme například ulici nebo jméno místa, všímáme si výrazných orientačních bodů v okolí. Volající by měl také uvést své jméno a číslo telefonu, odkud volá. Hasiče nevoláme jen když hoří, ale i tehdy, jsme-li svědky dopravní nehody a v havarovaných vozidlech jsou uvězněni lidé. A také tehdy, udeří-li živelné pohromy, když se občan nemůže dostat do bytu, v němž je dítě nebo zapnutý vařič, nebo když je zapotřebí pomoci osobám z výšek, hloubek, vody, ledu a podobně. Hořet ale může začít také u nás doma. Jaké jsou nejčastější příčiny takových požárů? Často jde o technické závady jisticích prvků spotřebičů jako jsou toustovače, fritovacího hrnce a hlavně rychlovarné konvice a jejich ponechání bez dozoru. Z těchto příčin hoří často v nočních hodinách. Do našich statistik se rovněž dostávají často případy vznícení hořlavých předmětů blízko otevřeného ohně, například utěrky u hořícího sporáku. Velmi často jsme také svědky nedodržení bezpečné vzdálenosti hořlavých látek od infrazářičů, technických závad na plynových kotlích nebo ohřívačích vody. Klasickými příklady jsou svíčky položené na hořlavém podkladě nebo nezajištěné proti převrhnutí, kouření v posteli, špatně udušený nedopalek odhozený do odpadkového koše používání prskavek a jiné pyrotechniky v místnostech a mnoho dalších podobných nedbalostí. Jak si proti požáru zabezpečit domácnost? Rad by bylo mnoho. Reagovat bych chtěl především na předcházení požárů z příčin, které se neustále opakují. Lidé často zbytečně šetří na technickém stavu spotřebičů, kotlů, nenechávají si kontrolovat komíny, hromosvody a podobně. Získají tak několik stokorun, ale mohou přijít o všechno. Proto je základem pravidelná údržba a kontrola. Přestože není stanovena povinnost vybavit byt požárními hlásiči, doporučujeme umístit v něm kouřový detektor, který v případě požáru nebo zakouření reaguje a včas varuje. Je dobré si pořídit hasicí přístroj nebo hasicí sprej pro uhašení ohně v jeho počátku. Jak vlastními silami co nejrychleji uhasit malý požár a jak se chovat? Všemi možnými dostupnými prostředky. Nejběžnější je voda. Mějme ale na paměti, že vodou nelze hasit hořící hořlavé kapaliny, třeba tuk na pánvi a zařízení pod elektrickým proudem. Ne vždy můžeme požár hasit sami. V případě zjištění požáru nebo hustého dýmu v domě ihned varujeme ostatní voláním „Hoří“ a okamžitě voláme hasiče. Při silném zakouření chodby nikdy neriskujeme průchod. Kouř znesnadňuje orientaci a znemožňuje dýchání. Využijte raději balkon či okno, tam se snažte na sebe upozornit křikem nebo máváním kusem látky. K opuštění domu nikdy nepoužívejte výtah. Při požáru bytu se ho snažte opustit směrem na chodbu. Zavřete za sebou dveře, zamezíte tak zakouření chodby a ohrožení ostatních. Můžete-li, vypněte přívod elektrické energie a plynu. Při pohybu v zakouřeném prostoru se pohybujte při zemi v podřepu nebo na kolenou, kouř se zpočátku drží u stropu. Využívejte k dýchání vlhkou textilii. Hoří-li váš oděv, lehněte si a kutálejte se. Nikdy se pro nic nevracejte. Požár se mohl mezitím rozhořet, vlivem zplodin může dojít ke ztrátě orientace a vědomí a hrozí i zřícení nosných konstrukcí. Děkuji za rozhovor. Iva Lupková