Horák: Zaměříme se na dětské pacienty

04. srpen 2006 | Lidé

Od června vede Nemocnici Třinec nový ředitel. Po rezignaci Jiřího Kajzara nastoupil do vedení příspěvkové organizace Moravskoslezského kraje Filip Horák a kromě zachování stávajícího rozsahu lékařské péče pro celý region Třinecka a Jablunkovska hodlá rozšířit činnost třinecké nemocnice o další specializovanou péči. Jak toho chce dosáhnout, o tom jsme debatovali v následujícím rozhovoru. Jakou budoucnost plánujete pro Nemocnici Třinec? Budete měnit její strukturu? Struktura nemocnice respektive rozsah péče zůstane zcela zachován a dostupnost péče se určitě nesníží. Naopak máme připraveny některé nové projekty, které by měly přinést pacientům naopak přiblížení některých oborů. Už když jsem nastupoval, deklaroval jsem, že nemocnice potřebuje najít nosný obor, který by ji zviditelnil jak v odborné, tak laické veřejnosti v regionu i za jeho hranice. A samozřejmě by měl vycházet z toho, co nemocnice umí a pro co jsou tady podmínky. A našli jste takový obor? Uvažovali jsme dlouho... A našli. Máme specializovaného dětského ortopeda a postupně zde narůstá chirurgická operativa dětí na plastické chirurgii, chirurgii i ORL, je tady špičkové dětské oddělení. Na severní Moravě navíc není specializované dětské oddělení zaměřené na operace, mimo Fakultní nemocnici v Ostravě, kde v rámci dospělé chirurgie mají dětského chirurga. Navíc areál Nemocnice Třinec je v nádherném prostředí. A všechny tyto faktory nás vedly k vytvoření nebo spíš rozvinutí dětské operační léčby, která by zahrnovala péči o dětské pacienty z čtyř nebo pěti oborů - ortopedie, plastické chirurgie, chirurgie, oddělení ORL a výhledově v urologii. Co se chirurgie týče, chceme ji zavést včetně traumatologie a k tomu budeme potřebovat erudovaného dětského chirurga a toho zatím nemáme. Nicméně už jsme se na oddělení chirurgie dohodli, že jeden z lékařů se bude erudovat do specializace dětské chirurgie. Takže zatím vše připravujete... Ano, postupně vznik tohoto projektu začínáme realizovat a tvoříme postupně celou kostru. Tak například už máme domluvenou spolupráci s Kli-nikou dětské chirurgie, ortopedie a traumatologie Ma-sarykovy univerzity v Brně, jejíž přednosta profesor Petr Gál se už tady byl i podívat a program se mu velice líbil. Je schopen se na jeho rozvoji podílet a odborně zastřešit, než budeme mít vlastního lékaře specialistu. Do budoucna není vyloučeno, že bychom byli tak trochu detašované pracoviště brněnské kliniky. Samozřejmě to bude znamenat také práci na poli marketingu, přípravu seminářů pro dětské lékaře a podobně. Jiná nemocnice nic podobného pacientům nenabízí? Fakticky od Brna na sever nic podobného nefunguje. My samozřejmě nepředpokládáme, že bychom pracovali jen pro oblast Jablunkovska a Třinecka, ale chceme, aby toto pracoviště přijímalo pacienty z celého Moravskoslezského kraje. Z toho jsme při tvorbě programu, který se v podstatě tvoří ze stávajících podmínek, vycházeli. Počítáte kromě tohoto programu ještě s dalšími změnami? Právě dokončujeme novinku v rámci interního a neurologického oddělení, která spojí na jednotce intenzivní péče internu s neurologií a zaměří se především na onemocnění cévních mozkových příhod. Tato choroba je v současné době na vzestupu a jako jedna z civilizačních chorob po-četně velmi narůstá a představuje celospolečenský problém. Pacien-ti ve velké míře po prodělání cévní mozkové příhody mají vážné trvalé následky. Nyní už ale existují metody léčby, které v některých případech zlepšují prognózu tohoto onemocnění. K těmto metodám patří i tzv. metoda trombolýzy, která spočívá ve vstříknutí určité látky do krevního řečiště, což má za následek rozpuštění krevní sraženiny a zmírnění následků cévní mozkové příhody. Velmi důležitý je pro pacienta časový faktor, kdy včasný zásah na specializovaném pracovišti může mnohé zachránit a jde u těchto zákroků o několik málo hodin. Zařízení, které by léčbu trombolýz poskytovalo, byla nejblíže v Ostravě, což znamená pro místní lidi značnou časovou ztrátu. Budete se stávajícími zařízeními v Ostravě spolupracovat? Naším novým úkolem bylo upravit JIP a změnit její zaměření na interně-neurologickou, takže je na něm trvale dostupná péče neurologa a jsme ve spojení s Nemocnicí Vítkovice, jejíž primář nám pomůže se zařazením do celoevropského registru těchto pracovišť. Administrativu se nám podařilo překonat, splňujeme kritéria odborné společnosti a čekáme na schválení. Dá se předpokládat, že fungovat tento program začne od září. U závažných případů cévních mozkových příhod je budeme posílat do Ostravy do vítkovické nemocnice, kde jsou navíc vybaveni angiolinkou speciálně určenou pro tyto případy. Jak si stojí třinecká nemocnice finančně? Vždycky patřila jako jedna z mála k těm krajským zařízením, která dosahovala zisku. Je tomu tak i nadále? Finanční situace je, dá se říct, velmi dobrá. Problém je trochu v tom, že v posledních letech klesal objem výkonů, což by do budoucna mohla být pro nemocnici hrozba, klesly by totiž úhrady od pojišťoven. Naším úkolem je tento trend zvrátit a nabízet pacientům takové služby, aby se k nám vraceli. A k tomu slouží také zaváděné novinky. Hovoří se o údajné spolupráci Nemocnice Třinec s Nemocnicí Podlesí, což některý zdravotnický personál vnímá jako hrozbu. Co je na tom pravdy? Spolupráce mezi nemocnicemi je důležitá. Jestli rozjedeme centrum pro dětské pacienty, potřebujeme, aby nám je ostatní nemocnice posílaly, takže budeme oslovovat i ostatní nemocnice v kraji - nejen Podlesí. Jedna nemocnice dělá takový program, jiná zase odlišný a to neznamená hrozbu, naopak. Právě proto je důležité směřovat od konkurence ke spolupráci. Například my hodláme v budoucnu převzít pacienty všeobecné chirurgie Nemocnice Podlesí, která deklaruje, že se chce věnovat převážně kardiologii a kardiochirurgii. Myslím, že náznaky nějaké hrozby jsou fámy, které vychází vždy z nejistoty při prosazování změn. Děkuji za rozhovor. Petra Jurásková