Vozárik: Vyhodit nájemníka není lehké

15. září 2006 | Lidé

Nájemníky bytů v soukromých rukou čeká od nového roku zvýšení nájmu. Mnozí z nich ale nejsou spokojeni s tím, jak se bytoví správ ci, ať už v soukromých, městských rukou či v majetku družstva, o jejich přístřeší starají. Jak se mohou bránit a jaké jsou povinnosti nájemců jsme hovořili s předsedou Krajské rady Sdružení nájemníků ČR Janem Vozárikem. Tato celostátní nezisková organizace poskytuje poradenství a konzultace v oblasti bydlení pro nájemce bytů, členy bytových družstev a společenství vlastníků i metodickou pomoc při privatizaci domů a zakládání družstev. Díky grantu ministerstva pro místní rozvoj také provozuje informační centra pro bydlení a je připomínkovým místem tohoto ministerstva pro oblast bydlení. Čím vším se zabýváte, jak můžete pomoci? Řešíme veškeré záležitosti, které se týkají vyšší politiky, například při tvorbě zákonů a vyhlášek týkajících se bydlení. Původně jsme začali jako malá sdružení na ochranu nájemníků v různých částech republiky, ale nyní už jsme se jako strukturovaná organizace stali členy mezinárodní organizace nájemníků (IUT) a v Praze sídlí i centrum IUT pro celou východní Evropu. V našich poradnách a informačních centrech radíme a pomáháme všem uživatelům bytů, z titulu naší organizace tak můžeme činit pouze našim členům. Takže ti, co potřebují pomoc, vstupují jako členové. Pomáháme při řešení kompletních problémů, které se týkají bydlení – co se týče nájemních smluv, nájemních vztahů, vyúčtování služeb, dnes i díky privatizaci fondu problémů se zakládáním bytových družstev a podobně. Jaké jsou vaše poslední zkušenosti se soukromými majiteli domů a bytů? Znají jejich nájemníci svá práva? U nás si lidé stále myslí, že jsou v jakémsi područí, a vůbec neznají svá práva z hlediska nájmu bytů. Myslí si, že musí plnit vše, co jim pronajímatel nařídí, a bojí se, že když tak neučiní, budou vyhozeni. Fakt je, že ve změti předpisů není jednoduché se orientovat, ale není problém se přijít poradit. Ale mnoho lidí bohužel chodí minutu po dvanácté. Co to znamená? Že už se toho moc vyřešit nedá. Od počátku letošního dubna, kdy se změnil občanský zákoník, například může pronajímatel dát výpověď v určitých fázích i bez přivolání soudu. Není to ale tak jednoduché. Někteří vlastníci domů ale bohužel práva nájemníků a zákony nerespektují, nutí nájemníky něco podepsat a vyhrožují vyhozením z bytu. Lidé pak mnohdy podepíší cokoli, ale nepodívají se, co vlastně. A mohou nájemci své nájemníky ‘jen tak’ vyhodit? Jistě že ne. Pokud k tomu dojde a bude mu doručena výpověď, nájemník má právo do 60 dnů podat odvolání k soudu pro její neplatnost, čímž se výpověď pozastavuje. Navíc pronajímatel, i když žalobu podává nájemník, musí dokázat, zdali výpovědní důvody byly oprávněné. Zjednodušeně řečeno nájemníka vyhodit může v případě, že neplatí nájem, porušuje dobré mravy, což je trochu diskutabilní klauzule, nebo pokud potřebuje byt pro svou potřebu. V určitých případech může dát výpověď z nájmu, ale nájemník má nárok na zajištění náhradního bytu. To je v případech, kdy má nájemník v místě trvalé bydliště.... Kdepak. Tak to už dávno neplatí, dnes neexistuje trvalé bydliště, ale trvalý pobyt a ten nemá nic společného s nájmem bytu. Jediné právo na užívání bytu je na základě uzavřené nájemní smlouvy. Co podepsal nájemník s nájemcem – to platí. Pokud něco chybí, platí občanský zákoník. Proto je důležité se dívat na to, co podepisujeme, že? Ano, protože jde vždy o vzájemnou dohodu, a to i přesto, že jde nad rámec zákona. A tady jsme u toho, kdy lidé chodí minutu po dvanácté. Přijdou s podepsanou smlouvou, aniž by si zjistili, co v ní je. Pronajímatel musí dát nejdříve návrh smlouvy s předepsanými náležitostmi, nájemník má pak možnost se k ní vyjádřit, konzultovat. Občanský zákoník pak přesně specifikuje, jakým způsobem se návrhy obou stran řeší. Pokud ale návrh smlouvy nepřijme, nemění se nic, dokud není na smlouvě podpis. Jaká práva má nájemník? Co může dělat, když si majitel bytu neplní své povinnosti a svůj majetek zanedbává? Záleží na tom, jaké mají nájemníci smlouvy. Jinak vše řeší ustanovení občanského zákoníku, jak jsem říkal. Taktéž je mimo jiné provádějícím předpisem nařízením vlády stanoveno, jaké opravy hradí nájemníci bytů, a ty, které tam nejsou, hradí pronajímatel. Pokud nájemník vidí, že mu například padá balkon, má na to ze zákona páky. A to jaké? Upozornit pronajímatele na opravy, které má udělat. Když nebude reagovat, poslat další upozornění, například když to neudělá do měsíce, že si je provede na své náklady a bude je soudně vymáhat. U soudu je skutečně dostane, ale musí zachovat správný  postup. Komunikovat výhradně písemně, pouze s vlastníkem bytu – s tím, s kým je uzavřená smlouva, a poštu doručit jedině s dodejkou. Tak je zaručen doklad o doručení pro soudní spor. Jenže lidé se bojí, že když si něco začnou, budou mít problémy... Přesně tak. Navíc neví, že nestačí jít třicetkrát na správce domu a říct mu, že potřebuje něco opravit. V případě soudu je potřebný vždy jako důkaz písemný doklad přičemž takovýto dopis by měl jít pronajímateli i správci, pokud je správou domu pověřena jiná osoba než vlastník. V těchto případech jsou petice zbytečné. Každý nájemník má svou nájemní smlouvu a je v právním vztahu sám za sebe, proto spojení se do sdružení a podobně nemá valný smysl. Může však dojít k situaci, že lidé se v domě domluví, vytvoří jeden text dopisu, ale každý za sebe jej podepíše a pošle. Od 1. 1. 2007 dojde ke zvýšení nájmů, musí je nájemník respektovat, a kdy ne? Oznámení o zvýšení nájmů musí přijít do konce září. Pokud nájemníkovi přijde oznámení v říjnu, není platné od ledna, ale až o měsíc později. Ale to jen za předpokladu, že jej nájemník v lednu nezaplatí. Zaplacení totiž znamená, že respektuje dohodu o ceně. A o kolik bude nájemníkům zvýšen nájem, to upravuje zákon. Teoreticky je možné si to najít na stránkách ministerstva pro místní rozvoj. Nájemné se bude lišit, protože je stanoveno za metr čtvereční, nárůsty budou různé v různých městech. Děkuji za rozhovor. Petra Jurásková