Hřbitov evangelíkům povolen roku 1859

20. listopad 2006 | Město

Třinec - Historické poznámky z kronik lze už několik dnů najít na internetových stránkách města. Na www.trinecko.cz odkazu Historie města v kronikách si zvídavý čtenář může najít zajímavosti z dávné i poměrně nedávné historie, zatím jsou k dispozici texty od roku 1799 do 1997. Například zmínka z roku 1848 vysvětluje původ vzniku názvu obce Třinec takto: „Název obce Třinec je odvozen od slovesa "tříti" a to proto, jelikož se v řece Olze a potocích právě v těchto místech, kde jest nyní založen katastr městské obce Třince, nacházelo mnoho ryb a právě podle toho tření vznikl název osady "Trzéniec". Později, následkem jazykového vývoje zaměnila se samohláska é na i. Polský název je Trzyniec. Politickou obcí jest Třinec od roku 1848. Obyvatelé někdejší osady Trzéniec byli ponejvíce poddanými šlechtě zde vládnoucí a jen někteří z nich byli malí sedláci, kteří se zabývali z větší části chovem domácího zvířectva, hlavně skotu a drůbeže.“ Zajímavý je například poznatek, že do roku 1859 byli evangelíci i katolíci z Třince pochováváni na katolickém hřbitově Horní Líštné, což znamená kolem roku 1660. „Roku 1859 bylo povoleno zříditi v Horní Lištné hřbitov pro evangelíky, kterého užívali evangelíci z obcí Dolní a Horní Lištné a Třince,“ píše se dále. V roce 1930, kdy se ve městě konala slavnostní schůze obecního zastupitelstva k uctění památky osmdesátých narozenin prezidenta republiky T. G. Masaryka, byl slavnostně položen i základní kámen školních budov pro českou a německou obecnou školu. Internetová kronika umožňuje nahlédnout i na skenované listiny s podpisy přítomných při návštěvě prezidenta. O sedm let později v třinecké kronice nechybí zmínka ze 14. září 1937 úmrtí presidenta Osvoboditele T. G. Masaryka: „Občanstvo samo, bez vybízení vyvěsilo na svých domech černé prapory. Divná tesknota, velký smutek zmocnil se všech, bez rozdílů národnosti. Mluvilo se tlumeně, tváře byly vážné a v očích se leskly slzy potlačovaného pláče. Zábavy se nekonaly, biograf po celý týden nehrál.“ Zajímavé jsou rovněž záznamy politického života ve městě z osmdesátých let minulého století. Například rok 1976 byl ve znamení dvou politických událostí: „Byl to v prvé řadě XV. sjezd Komunistické strany Československa a pak na podzim volby do zastupitelských orgánů. Kromě toho proběhly oslavy 55. výročí vzniku KSČ. Na počest těchto událostí uzavřeli naši občané již koncem roku 1974 řadu závazků, jejichž splnění bylo pak slavnostně vyhlášeno.“ V tomtéž roce se v Třinci narodilo v nemocnici s poliklinikou na Sosně 1 425 dětí, zemřelo 507 občanů. A Klub přátel sovětského filmu v té době patřil se svými 425 členy k nejpočetnějším v okrese. Město v té době hospodařilo s příjmy ve výši 47 997 000 Kčs a výdaji 47 341 tisíc Kčs. Petra Jurásková