Igor Petrov: Výstavba silničních obchvatů vázne

30. březen 2007 | Lidé

Více než dva roky hájí zájmy našeho regionu v Senátu Igor Petrov. Po svém zvolení se stal členem výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, od loňského prosince je jeho místopředsedou. Před několika dny jsme senátora Igora Petrova navštívili a hovořili o problémech, které řeší, ale i o tom, zda mu nechybí práce na třinecké radnici. Když si člověk v televizi pustí například poslanecké interpelace, tak se nestačí divit, co politici řeší. Nepřipadají vám některé věci odtažité? Nestydíte se, že jste politik? Politika je práce na věcech veřejných. Je to zjednodušeně služba lidem. Ve městě, na kraji, v naší zemi. Po příchodu na radnici se mi to docela dařilo, myslím si, že i na kraji to nebylo špatné. To, co se děje v Poslanecké sněmovně, někdy s původním významem slova politika nemá nic společného. Ano, někdy se stydím. A hodně. Ale kdybych u toho nebyl, nevěděl bych, o čem to je, a především bych neměl možnost něco s tím udělat, nějak to změnit. Ta šance na změnu je malá, ale je pro mne nepřijatelné se o to alespoň nepokusit. Kde vidíte těžiště práce senátora? V jeho volebním obvodu, nebo v Senátu v Praze? Po dvou letech v Senátu a po loňských volbách třetiny senátorů mám již z pohledu senátora pocit, že lidé, kteří se věnují více práci v Senátu, tak mají paradoxně menší šanci uspět při volbách v regionu. A naopak: lidé, kteří pracují více v regionech a kteří se méně věnují práci na zákonech, tak mají větší šanci obhájit post senátora. U sebe jsem teď zjistil, že se daleko více věnuji práci na zákonech, a proto mi zbývá méně času na region. A to je škoda. Proto jsem si sám pro sebe řekl, že to musím změnit ve prospěch našeho regionu. Před dvěma roky jste otevřel tři senátorské kanceláře v Třinci, Českém Těšíně a Jablunkově. S jakými problémy lidí se setkáváte? Nejčastěji lidé přicházejí s problémy, které se týkají sociální oblasti a různých nespravedlivostí. Tu ale ve většině případů neumím vyřešit, protože to nesměřuje ke změně zákonů, ale ke změně chování lidí, kteří naplňují literu zákona. Práce senátora je daleko více zaměřena na komunikaci s institucemi, jako jsou neziskovky, obecní a městské úřady či podnikatelé, které očekávají pomoc na úrovni pražských orgánů. Můžete uvést některé regionální problémy, které pomáháte řešit? Nejvíce ve vztahu region – Praha pracuji na výstavbě komunikací a pomoci s dotačními tituly, které úzce souvisí se zaměstnaností občanů regionu. V posledních týdnech jsme svědky vážných dopravních nehod na silničním tahu od Třince po slovenskou hranici. Kdy se lidé dočkají moderních a bezpečnější silnic? To je otázka na tělo! A nejen pro mě, ale pro celý region, protože zodpovědnost za řešení se rozkládá na různé úrovně a mezi několik institucí. Za velmi důležité jsem považoval, abychom se dobře připravili na situaci, kdy bude dost peněz, za které potřebné silnice rychle postavíme. Podpis smlouvy s firmou Hyundai o výstavbě automobilky v Nošovicích tento předpoklad potvrdil. Zdálo se, že nic nebrání tomu, aby stavba směřovala mílovými kroky k cíli. Dnes cítím, že tomu tak není. I přes dostatek peněz výstavba vázne, protože jsme narazili na nedořešené problémy. Mohu uvést dva příklady: trasa nové silnice kolem řeky Olše v Bystřici a křížení stávající komunikace s novou v Třinci – Neborech. Všichni věřili, že výstavbu komunikace v úseku slovenská hranice - Třanovice (napojení na I/48 z Frýdku-Místku do Českého Těšína) zvládneme ještě do roku 2010. Nyní se mluví o roce 2012, ale pracujeme na tom, abychom se znovu přiblížili k roku 2010. Rok 2009 tedy není reálný, jak požadují podnikatelé z krajské hospodářské komory? Podle informací, které mám nyní k dispozici, je stavebně nemožné celý úsek dokončit do roku 2010. Vhodným rozdělením stavby na úseky ale můžeme docílit toho, že některé úseky budou v provozu už v roce 2010. Pro celý úsek od Jablunkova po Třanovice je rok 2010 nereálný. Pokud někdo slibuje rok 2009, tak nezná pravdu, nebo nechce mluvit pravdu. Myslíte si, že by urychlení stavby nové silnice pomohl speciální zákon, jak to navrhovala krajská hospodářská komora? Nikdo přesně nevysvětlil, co by speciální zákon řešil. Nejspíš by to byl jen výkup pozemků, čímž by se urychlila příprava území. Pokud bychom ale šli odvážnou cestou a v katastru Třince by pozemky vykoupilo město Třinec, v katastru jiných obcí jiné obce, případně po dohodě město Třinec, tak by časový problém nevznikl. Ovšem já vidím problém jinde, ne ve speciálním zákoně, ale u lidí, kteří nesou zodpovědnost za výstavbu komunikací. Ve speciálním zákoně bych nyní spásu nehledal. To znamená, že za to může Ředitelství silnic a dálnic? Každopádně i Ředitelství silnic a dálnic, protože příprava území, která již mohla být připravena, prostě udělána nebyla, neboť se jí nevěnovala tak intenzivní péče. Proč je navrhovaná komunikace v některých úsecích stavěna s dvěma a někde se čtyřmi jízdními pruhy? Do doby podpisu smlouvy s firmou Hyundai se v územní přípravě uvažovalo o stavbě čtyř pruhů, ale reálně se připravovala stavba pouze dvou pruhů. Po složitých jednáních s firmou Hyundai se došlo k závěru, že by až po slovenskou hranici měly být čtyři pruhy. Po podrobnějších analýzách bylo rozhodnuto, že od Nošovic až po Jablunkov budou čtyři pruhy, protože jsou nezbytné. Dál pak postačí dnes budovaný dvoupruhový obchvat Jablunkova a již postavený obchvat Mostů. Máte nějakou metodu, jak přesvědčujete lidi o důležitosti a naléhavosti investic, ať již šlo v minulosti o podjezd Myší díra v Třinci či nyní obchvaty zdejších měst a obcí? Jsem dlouhodobým vyznavačem hesla Nebát se a nekrást od našeho tatíka Masaryka. Nikdy jsem se nebál za někým jít a nikdy jsem také nikomu nic nenabízel. To je totiž ono nekrást, protože úplatek považuji za formu okrádání. Můj přístup je založen na nadstandardních vztazích a také na vysokém nasazení. Když jde do tuhého, neexistuje ráno, poledne, večer, soboty či neděle, existuje jenom problém. Myslím si, že člověk s takovým přístupem se najde v každé firmě a v každé instituci. Do listopadu minulého roku jste byl deset let starostou města Třince. Jak jste si zvykl na novou roli? Po deseti letech si člověk na práci na radnici zvykne a je to pro něho droga jak v dobrém, tak i ve zlém. Ubylo mi každodenní řídící práce a mohl jsem se začít více věnovat práci na různých projektech. Přiznám se, že jsem dlouho uvažoval o tom, že práci starosty nejde dělat celý život, na druhé straně cítím, že se mi trochu zmenšilo pole působnosti. Určitě mi to nevadí, ale někdy mi schází řešení každodenních problémů lidí ve městě, což mi vyhovovalo více než řešení těch „republikových“ problémů. Myslíte si, že ztráta postu starosty oslabila senátora Igora Petrova při prosazování investic v regionu? Jistým způsobem ano. Když jsem hovořil o přesvědčování lidí o naléhavosti investic do regionálních komunikací, tak jsem nezmínil význam týmové práce. Žádný velký problém nešlo vyřešit tak, že se do čela postavil Igor Petrov nebo někdo jiný. Vždy to bylo o týmu pěti sedmi lidí. To v tuto chvíli trochu postrádám. Je třeba vytvořit tým z lidí na radnici, na kraji, v Parlamentu, případně na ministerstvech a v něm řešit například možnosti urychlení výstavby obchvatů v našem regionu. Děkuji za rozhovor. Petr Brozda