Beseda s akademickým sochařem Janem Ambrůzem

10. září 2007 | Kultura

Dne 6. 9. 2007 se v loutkovém sále kulturní domu konala beseda s umělcem jenž obohatil Třinec „Kyticí“ na kruhovém objezdu na náměstí TGM. Malá účast na besedě (do 10 lidí) svědčí o kulturní bublině, která zeje vzduchoprázdnem. Pozitivní bylo, že minimum lidí vytvořilo příjemnou domácí atmosféru, kterou dokreslil i tajemný deštivý podvečer. Jan Ambrůz je významným sochařem evropského měřítka, celou besedu pojal velmi precizně, představil nám své celoživotní dílo. Ačkoli jeho zaměřením byl průmyslový design, už v sedmdesátých létech se začal velmi horlivě zabývat sochařstvím.Jeho začátky byly zejména figurální, ale postupné oproštění sochařské formy daly vzniknout jeho typickému čistému projevu. Vidíme zde prvky Land-artu, Minimal-artu, které se vyjímají čistotou tvaru, čistotou barvy a geometrizací. Pracuje s kamenem, dřevem, ale nejraději používá barevné sklo, které mu dává největší možnosti vyjádřit své umělecké vidění a cítění. Silně se v jeho díle ozývají symboly spojené s životem a univerzem (kruhy, plochy, brány, sloupy) - dalo by se říci, že vytváří průhledy do jiných dimenzí, obrazy nových světů či životů. Není v tom žádná subjektivizace, ale je to holá objektivizace absolutního pojetí světa. Postupně se jeho tvorba rozvinula do barevných kompozic, kdy v současnosti hlavním prvkem jeho plastik je barevné světlo. Světlo je i důležitou součástí „naší“ Kytice. Lomení, průhledy, míchání základních spektrálních barev podněcuje naši představivost a fantazii. Dnes je ceněným pedagogem na FAVU v Brně kde vede Atelier sochařství II. Beseda s Janem Ambrůzem byla velikým zdrojem inspirace, kdy nám pomohla pochopit nejednu otázku spojenou se soudobým výtvarným uměním. napsala: Kamila Haratková