Ambrůz přijel obhajovat "Kytici" na kruháči

12. září 2007 | Město

Třinec – Na dvě besedy do třineckého kulturního domu byl minulý týden ve čtvrtek pozván umělec – sochař Jan Ambrůz, který pro město v kruhovém objezdu na Jablunkovské ulici vytvořil kontroverzní dílo Kytice. Někteří občané města jeho záměr pochopili a schvalují ho. Druzí kritizuji. Barevné skleněné kruhy na vysokých stožárech si vysloužily názvy: kytice, létající talíře, deštníky, barevné houby, přistání marťanů a mnoho dalších. Přitom Jan Ambrůz svému dílu vůbec žádný název nedal. „Nechal jsem to tak,“ poznamenal Ambrůz. Svoje dílo obhajoval před studenty i občany města. Těch se odpoledne sešlo pouhých sedm, ale o to víc umělce potěšil jejich zájem o jeho tvorbu. Jak vzniklo jeho umělecké dílo? „Pohrával jsem si se sklem. Tedy s velkými kruhovými plochami, které jsou několikavrstvé. Sklo, barevná fólie, sklo. Pak vrtání a úchyty. A pak samotné stožáry. Ty jsem nechal jen tak nahrubo. Nemají speciální povrchovou úpravu. Všechno se odvíjelo od financí. Kdyby jich bylo dostatek, byly by udělány v leštěné úpravě. To platí i o podsvícení díla. Původně jsem o tom uvažoval, ale nakonec – kvůli financím – jsme s vedením města také od tohoto prvku upustili. Ale všechno se dá časem dopracovat,“ vysvětlil Ambrůz. Za Kytici třinecká radnice zaplatila 1 999 000 korun, což řada občanů kritizovala. O poškození díla se obyvatelé bát nemusí. „Staticky je celé dílo dobře zajištěno. Zima a sníh to prověří, ale mělo by to být bezpečné,“ poznamenal Ambrůz, který se v Třinci cítil velmi dobře. „Moc se mi líbí industriální architektura. Hodnotím ji. Třinecké železárny opravdu vypadají bezvadně. Režisér Zeman nebo Jules Verne by měli z toho radost. Opravdové Ocelové město. A připočteme-li k tomu, že slouží svému účelu. Je to úžasné,“ zhodnotil své dojmy z Třince Jan Ambrůz. Martin Sládek