Přestěhuje se knihovna do kulturního domu?

23. říjen 2007 | Město

Třinec - Před několika týdny jsme přinesli zprávu o úvahách městské knihovny jak řešit neutěšený stav budovy knihovny. Především nedostatek skladovacích prostor a jejich neúčelné uspořádání v bývalé mateřské škole donutilo knihovnu i město Třinec, aby hledali vhodné koncepčení řešení a zpracovali další možné způsoby rozvoje tohoto kulturního zařízení, které i v dnešní moderní době počítačové techniky má stále nezastupitelné místo v naší společnosti. Prozatím existují dvě varianty. „Zvažujeme, jestli máme přestavět stávající budovu. Architektonickou studii už máme zpracovanou, ale vyskytly se názory přestěhovat knihovnu zpět do Kulturního domu Trisia. Ona už tam vlastně byla od roku 1970,“ říká místostarostka Milada Hejmejová (Třinecká volba 2006). V 90. letech se hovořilo o tom, že kulturák nevydělává, a navíc přestal sloužit kultuře, protože tady svoje útočiště našly nejrůznější firmy a podnikatelé. Jezdili sem experti a řešili, jak se to dělá tam a tam. „Nyní neřešíme, jestli bude i nadále působit akciová společnost, která se o kulturák stará a v níž má město 34 procent, ale jestli tam knihovnu přestěhovat, nebo ne,“ pokračovala v úvahách místostarostka. Současná analýza se bude zabývat tím, jestli je možné prostorově využít kulturní dům. Například všechny budovy dnes musí mít bezbariérové přístup. „Ty by se udělaly okamžitě,“ odpověděla ihned Milada Hejmejová. „Teď nás opravdu ale zajímá jediné. Nová budova, nebo její úprava a kolik by stál provoz. To znamená, která varianta bude levnější a pro funkci knihovny lepší,“ uzavřela Hejmejová. Dnešní knihovny už neslouží pouze půjčování knih, ale mají i další funkce, jejichž zavedení si vynutila moderní doba, Knihovny se už nebudou zanedlouho jmenovat knihovny, ale komunitní centra. První krok v rozhodování musí podniknout ředitelka městské knihovny, která bude nárokovat vhodnost a především velikost prostoru. To pak radním jejich rozhodování usnadní. Martin Sládek