Třinecký filmový klub - Zajatci mlhy

02. únor 2010 | Kultura

Je zima roku 1944. Na bitevních polích zuří druhá světová válka. Mladý ruský důstojník Grigorij Anochin dostane od nadřízených úkol, který by raději nesplnil ani za cenu vojenského soudu: má velet skupině německých zajatců a postavit s nimi rádiovou věž kdesi hluboko v severní tajze. Namísto, aby s Němci bojoval na bitevním poli a pomstil mrtvé kamarády, musí se teď starat, aby zajatci nepomřeli a mohli splnit zadanou misi. Po náročné cestě sněhem a bažinami dorazí podivná skupina promrzlých a polomrtvých nacistů vedených Grigorijem na místo – do malé vesnice Polumgla, v níž zbyli už jen starci, ženy a děti, protože muži padli ve válce nebo stále ještě bojují na frontě. Vesnice uvítá nepřátelskou skupinu vidlemi a sekerami, ale po čase se s nepřáteli začne smiřovat a nakonec se s nimi sžije. Opuštěné ženy už mají tvrdého a osamělého života dost, a tak jsou rády, když si od Grigorije vyprosí do domu zajatce, aby zastali mužskou práci i povinnosti. Tato relativní idyla ale netrvá dlouho. Věž je dostavena a do vesnice přijíždí Grigorijův nadřízený se skupinou ruských vojáků. Když vojáci vesnici opustí, nic už nemůže být jako dřív. Milostný příběh ruské ženy a německého vojáka během druhé světové války se v ruské kinematografii objevuje vůbec poprvé. Film je podobenstvím o tom, co lidi odděluje a co je naopak spojuje navzdory historickým událostem a osobním tragédiím. „Tento film není tolik o válce, jako o lidských vztazích“, říká režisér Arťom Antonov. Talentovaný debutant Arťom Antonov natočil něco jako pacifistický a etnografický válečný film, v němž se snoubí prvky tradičního stylu ruské kinematografie s novým pohledem na kdysi nedotknutelně heroizované téma. V mnohém připomíná Rogožkinovu Kukušku, jež pracovala s podobným dramatickým kontrastem, obohaceným ženským prvkem a šamanskými rituály. Zajatci mlhy je film, v němž nejsou hrdinové, film je tak jednoduchý i složitý, jako je válka nebo život v tajze či hledání odpuštění a smíření na čistém konci světa, kde se dá sekerou udělat všechno, kromě dětí. Německo/Rusko 2005 104 min Režie: Arťom Antonov Scénář: Igor Bolgarin, Viktor Smirnov Kamera: Andrej Vorobjov Hrají: Jurij Tarasov, Anastasija Ševeleva, Sergej Grjaznov, Johannes Rapp, Martin Jackowski Ocenění: Cena kritiků za nejlepší debut na ruském filmovém festivalu ve Vyborgu (2005). Iris of Tomorrow - cena za nejlepší debut na prvním filmovém festivalu New Montreal (2005). Grand Prix na filmovém festivalu Vologda (2005). Zvláštní cena poroty a Cena za nejlepší kameru na druhém Mezinárodním filmovém festivalu v izraelském městě Ašdod (2006) Kino Kosmos, středa 3. února od 20:00 hod info: http://www.filmtrinec.cz/sezona10a/zajatci.php