Galerie města Třince si Vás dovoluje pozvat na výstavu umělecké skupiny František Lozinski o.p.s.

14. leden 2013 | Kultura

Výstava proběhne od 15. 1. 2013 do 8. 2. 2013 v Galerii města Třince v Kulturním domě Trisia. Vernisáž výstavy se uskuteční 15. 1. 2012 v 17 hod. František Lozinski o.p.s. Umělecká skupina založená v Ostravě v roce 2005 Jiřím Surůvkou (1961), Petrem Lysáčkem (1961) a Františkem Kowolowskim (1967). Charakteristika širokého spektra jejich aktivit ve zkratce zní: „Autoři ve své tvorbě často překračují zavedená klišé a umělecké obsahové standardy. Jejich výtvarný koncept se řídí snahou po sociální a hlavně bezprostřední mimoumělecké komunikaci s divákem. Skupina se snaží nacházet kriticko-ironický model současnosti.“ Umělecké formy, které skupina využívá, jsou performance, akce, umění ve veřejném prostoru, objekt, instalace, inscenovaná fotografie a další. Činnost skupiny navazuje na akce dvojice Lysáček – Surůvka, kteří společně vystupovali od roku 1985 nejdříve jako Předkapela Lozinski a později pod názvem Duo Lozinski. Společně také několik dalších let vystupovali v Surůvkově kabaretu Návrat mistrů zábavy, ve kterém se také zhruba kolem roku 2004 objevuje František Kowolowski. V tomto období totiž začíná se svou pedagogickou činností v Ateliéru malby 2 na ostravské Fakultě umění. Ostravská Fakulta umění je místem, kde můžete potkat všechny tři členy, Petr Lysáček zde vede Ateliér intermediálních forem (a to už od roku 1994) a Jiří Surůvka spřízněný Ateliér nových medií (od r. 2003). Kromě skupinové tvorby, také každý z nich tvoří samostatně. Umělci mají také silný vztah k našemu regionu, Surůvka s Lysáčkem pocházejí z Ostravy a Kowolowski se narodil v Třinci. Vybrané výstavy/akce/projekty: 2013 - NOVÁ DOBA, Galerie města Třince, Třinec 2012 - Cheap Imitation, Second End, Galeria Ernesta Zmetáka, Nové Zámky, SK - Cheap Imitation, MAMÜ Galéria, Budapest, HU - KDO SE SMĚJE, 4+4 dny v pohybu, Casino, Pařížská 25, Praha 2011 - Palindrom, Walk Thru Gallery, Hradec Králové - Global communication festival, Dům umění města Brna, Brno - Global communication festival, International Art Performance festival, Elektrownia, Radom, PL - Malamut, Festival Performance 2011, GVUO, Ostrava - Štěstí, 4x4 dny v pohybu, ULUV, Praha, CZ 2009 - Aktualizacja.cz, Photomonth in Krakow Festival 2009, Krakow, PL - II Biennale sztuki w Katowicach, Galeria Sektor, Katowice, PL - Malamut, Mezinárodní festival performance, Dům umění v Ostravě, Ostrava - AKT.4, Performance Art Festival, Dům umění města Brna, Brno 2008 - Psohlavci, Galerie Klatovy/Klenová, Kostel sv. Vavřince, Klatovy/Klenová - ALOHA OVAR NUOVA, Galerie Václava Špály, Praha 2007 - Psí útulek / Doghouse, Galerie Sokolská 26, Ostrava - Mechaniczna Pomarancza - Performance, Galeria Sektor 1, Katowice, PL - Malamut, Performance Art Festival, Ostrava - In The Context of Art / Differences 2007, International Performance Meeting, Warszawa,Ostrołęka, PL 2006 - Art and Antikrist, Galerie Vysoké školy uměleckoprůmyslové, Praha - Shadows of Humor, Galeria BWA Awandgarda, Wrocław, PL - Shadows of Humor, Galeria Bielska BWA, Bielsko-Biała, PL - Mezi námi skupinami II, Dům pánů z Kunštátu, Brno - Shadows of Humor, Gallery Mars, Moskva, RU 2005 - IV. Nový Zlínský Salon, KGVU, Zlín O vybraných projektech: Art & Antikrist Projekt je praktickým exkurzem autorů do prostředí lidové kultury v praxi. Výstava dokumentuje situaci kontaktů jmenovaných umělců, kteří si zaevidovali živnost prodej vlastnoručně vyrobených ozdobných předmětů, jež hodlají prodávat na poutích, procesích a jiných nábožensky orientovaných aktivitách. K tomuto účelu je vyroben klasický stánek (plotr – Jiří Surůvka). Všichni tři jsou zároveň prodejci svých vlastnoručně vyrobených „lidových“ artiklů. Jejich umělecká hodnota koresponduje s vkusem návštěvníků poutí. Jsou ovšem na hraně určení užití. Samozřejmě, že pro nás (autory) jde o umění. Hranice vkusu není určena, v žádném případě nejde o zneužití laické veřejnosti a devalvaci vzájemného vkusu obou stran. Původ ideje pochází z fotorealizace F. Kowolowského „This body belongs to art, na které je F.K. vyfocen zezadu, na zádech má vyřezán dotyčný nápis. Následovala výzva šéfredaktorky časopisu „Art & Antique“ Lenky Lindaurové k vytvoření zatím nerealizovaného artprojektu do jejího časopisu. Jde o tři fotografie – troje záda členů skupiny s nápisy Art, &, Antikrist. Součástí výstavy je prodejní „umělecký“ stánek. Jde o vizualizaci klasického pouťové konstrukce, která svou formou odkazuje na sociální zkušenost a snaží se nabourat vztah mezi tzv. „vysokým“ a „nízkým“ uměním. Výrobky bude možno samozřejmě během výstavy koupit, cena bude totožná s cenou na poutích, tzn. lidová. Výrobky budou signovány a datovány. Skupina disponuje živnostenským oprávněním na prodej uměleckých artefaktů. Výstava je jen modelovou situací, odkazující na konkrétní uplatnění v reálném prostředí. Tedy fyzická akce v průběhu let. Skupina plánuje prostřednictvím webových stránek avizovat svou přítomnost na konkrétních poutích. Hlavní důraz projektu je ovšem kladen na mimoumělecké vystupování a konfrontování se s mechanizmy tzv. lidové kultury. František Lozinski o.p.s., Ostrava, únor, 2006 EXTÁZE - Ostatky Motto: Michelangelo jde na procházku po okolí Florencie a příjde k jednomu mlýnu. Tam je osel a otáčí mlýnským kamenem. A Michelangelo se na to dívá a vidí, že je to torzo Apollona…Ale Michelangelo vidí jen záda. A Rilke píše: „Vidí zádové svaly a každý říká: Musíš změnit svůj život“…. (V. Flusser). Video projekt „Extáze“ představuje jednoduchou postižitelnou ideu stavu současného vnímání umění, uměleckého provozu a etických paralel role umělce ve společnosti. Použité prvky autodestrukce a následný extatický stav „samobičování“ před uměleckým dílem (dobovým, historickým, současným), je určitou ironickou katarzí nad podobou a smyslem uměleckého počínání. Romantická podoba umělce trpitele, mučedníka za nové „náboženství“ provází dnes už jen úsměvy. Relativizace společenských hodnot se promítá do umění. Žijeme v době, která uplatňuje tzv. kulturní kanibalismus. Všechny hodnoty se relativizují, vše se unifikuje, vše je na prodej! Jakou cenu má umělec? Jakou cenu má umění? Jakou cenu má smysl změnit svůj život? Video je součástí větší instalace skupiny, která svým obsahem poukazuje na stav „usmíření“ s danou problematikou. Usmířeni, jako demonstrace. Jde opravdu o usmíření? František Lozinski o.p.s., Ostrava, 2006

Psí útulek / Doghouse Hladový a vyhoštěný pes střední a východní Evropy je metaforou umělce vyhoštěného ze západního uměleckého establishmentu. Všichni mu totiž dávají najevo, že tam nepatří. Jde o určitý druh embarga. Přenesením psů z české kotliny do benátského pavilonu vracíme úder. Návštěvníci benátského bienále si nakonec mohou odnést „českého“ psa a zmírnit tak svou morální tíhu. Nevstupujeme na pole neumění, ale vstupujeme do přirozeného světa lidské kultury... Pes je dnes schopen všeho. Trápí se v útulku, vlčí na ulici, ale v obyváku se dokáže spořádaně dívat na televizi. U ledničky je dřív, než se uvnitř rozsvítí. Pes totiž není kočka. Život se psem, to je symbióza člověka s uměním. Oba se trápí. Hledají. Prožívají více vjemů najednou. Pes v náručí Picassa, Damiena Hirsta, Mike Kellyho atd. je fikce. Naši psi totiž nosí jejich jména. Opuštěné psy a fenky z moravského útulku vezmeme na výlet do Itálie i s odborným personálem, který se o zvířata bude starat. Prostory v galerii obsadí dvanáct kotců. Půjde o přenesení jednoho útulku z Ostravy –Třebovic event. jiného útulku do česko-slovenského pavilonu na bienále. V něm budou psi po dobu výstavy žít. Personál je bude krmit a venčit. Přesto budou psi v prostředí atypickém. Přijde-li někdo, kdo jim zrovna nepadne do oka, zaštěkají, na malé děti mohou psi, kteří nikdy nebyli v kontaktu s malými dětmi, i zavrčet. Instalace bude doplněna videem skupiny, která tyto psy nabídne návštěvníkům bienále. Pokud vezmeme v úvahu přenesení významu odloženého zvířete – psa na realitu umění, jde o sociální apel. Osamělost umělců je realita. Pes možná symbolizuje emoci návratu ke společenské komunikaci. Mezi psem a umělcem stojí rovnítko stavu osamění, ale i odevzdání. Je svým způsobem interpretací Beuysových a Kulikových akcí, či jeho polemikou. Drobnou alternativou projektu by bylo přiřazení každému našemu psovi patrona z řad současných žijících českých umělců a prezentace by se rozšířila o prezentaci patrona, pokud by samozřejmě souhlasil. Vše by samozřejmě mělo svou podobu na webu, kde by se celý projekt prezentoval a aktualizoval. Útulek v současnosti disponuje cca stovkou vhodných psů. Během akce budeme nabízet psy, kterým přiřkneme virtuálního pána v podobě postavy legendárního výtvarníka. Psy s prožitkem přesunu do jiné země, interiéru, kultury… Psy, s nimiž budeme pro účely našeho projektu nejen manipulovat, ale i komunikovat. Psy s novým jménem, třeba… Psy s uměleckou zkušeností. Rozšířeným názorem současného umění je vyvíjení konceptuálních rovin, které se snaží porozumět „realitě“ pomocí lingvistické či ideové rovině separované na předmětném světě. Projekt „Psí útulek“ umělecké skupiny František Lozinski o.p.s. má být pokusem o dvojí přímý přenos světa přírody do psího útulku a toho do výstavního prostředí. Pociťujeme svět jako něco velmi skutečného, přímého, materiálního s konkrétními sociálními vztahy. Je zároveň pokusem balancovat na pomezí umění a – ne umění. Vyvolávat tak přesné behaviorální pocity či emoce. František Lozinski, Brno, Ostrava, 22. 10. 2006