Branny: Nemoci ovlivňuje životní styl

17. prosinec 2004 | Lidé

O srdečně-cévních nemocích, chorobách oběhového systému, prevenci a Vánocích jsme si tentokrát povídali s Marianem Branným, přednostou kardiocentra a primářem kardiologie v Nemocnici Podlesí, kde pracuje od roku 1989. Od roku 1991 se specializuje právě na kardiovaskulární choroby. Můžete trochu objasnit pojem kardiovaskulární nemoci (KVN)? Kardiovaskulární choroby, neboli srdečně-cévní choroby a choroby oběhového systému jsou onemocnění, která postihují srdce a cévy. Patří k takzvaným civilizačním nemocím, jejichž četnost výskytu se výrazně zvětšovala s rostoucím technickým pokrokem společnosti, zejména v posledních 50 letech. Jedná se o nejnebezpečnější a nejzákeřnější onemocnění v medicíně – každoročně zapříčiní více jak 50 procent všech úmrtí nejen u nás, ale i Evropě a USA. Všechny ostatní choroby, včetně nádorů, tvoří méně jak 50 procent příčin úmrtí. Které kardiovaskulární nemoci se objevují u lidí nejčastěji a jaké jsou jejich projevy? Ze všech chorob srdce a cév je bezesporu nejnebezpečnější a nejčastěji se vyskytující ateroskleroza. Je to nemoc, při níž dochází k ukládání tukových látek do stěny cévní, zjednodušeně bychom mohli říct, že se jedná o podobný princip jako u zanášení vodovodních trubek vodním kamenem. Důsledkem toho dochází k omezení přítoku krve s živinami a kyslíkem do příslušné části těla - do té, kterou příslušná tepna vyživuje. Protože ateroskleroza může postihnout kterékoliv tepny v těle - tepny dolních končetin, srdce nebo tepny mozkové, projevy této choroby mohou být různorodé. Při pouhém zúžení tepny a následném omezení průtoku může postižený cítit bolest při pohybu, která po jeho ukončení sama po několika minutách ustoupí, na nohou křeče v lýtkách, na srdci svírání nebo tlak na hrudi. Při úplném ucpání tepny a zastavení průtoku může cítit silnou bolest, která vzniká v klidu, trvá i několik hodin a sama neustupuje. V prvním případě, kdy jsou potíže přechodné a vznikají při ohybu, mluvíme v případě srdce o angině pektoris, ve druhém případě, kdy bolest je klidová a trvá dlouho, o srdečním infarktu. S takovou nemocí se už člověk narodí, nebo si ji vypěstuje svým nesprávným životním stylem? Příčina aterosklerozy není jediná, existuje jich více. Velký podíl má dědičnost, to znamená vrozený sklon k větší tvorbě tukových buněk a jejich následnému ukládání do cévní stěny. Mezi další příčiny patří nesprávné složení jídla, kouření, cukrovka, vysoký tlak, omezení fyzického pohybu a psychický stres. Každá z těchto příčin má svoji specifickou roli. Dá se tedy říci, že s předpokladem této choroby se už člověk narodí, ale větší podíl na jejím vzniku má nesprávný životní styl. Můžete lidem poradit, co dělají v této oblasti špatně a jak mohou vzniku onemocnění předcházet? Základem předcházení aterosklerozy je dieta s nízkým přísunem živočišných tuků, pravidelný fyzický pohyb, ukončení kouření, léčba vysokého tlaku a cukrovky – pokud se vyskytují. Protože na některé příčiny aterosklerozy nemáme vliv (dědičnost), dá se říci, že dodržováním výše zmíněných doporučení výrazně snížíme pravděpodobnost vzniku této choroby, nelze však říci, že ji úplně eliminujeme. Jak je to u nás s těmito nemocemi ve srovnání s okolními zeměmi a jak si vede přímo náš region? Česká republika se bohužel nachází na špici evropských zemí co se týká výskytu aterosklerozy srdečních tepen. Země, které dříve vedly v této černé statistice (například Finsko, Švédsko), se po zavedení preventivních zdravotních programů před zhruba dvaceti lety výrazně zlepšily. Nyní mají mnohem nižší výskyt této choroby a úmrtnost. V současné době nemáme informace o tom, že výskyt onemocnění v našem regionu je výrazně odlišný ve srovnání s ostatními částmi republiky. Mohl byste k našemu povídání připojit konkrétní případ z praxe? Mezi laickou veřejností panuje přesvědčení, že angina pectoris neboli srdeční infarkt je nemoc starých lidí. Není tomu vždycky tak, o čemž svědčí nedávný případ, se kterým jsme se setkali. Mladý muž ve věku třiceti let, dosud zdravý, sportovec, ale kuřák, se dostavil ke svému lékaři pro bolesti v zádech, které se promítaly do obou rukou. Pociťoval také nevolnost. Byl odeslán na rehabilitační oddělení, kde byl dále léčen pro běžné onemocnění páteře. Protože i po týdenní léčbě potíže neustupovaly a muž si začal stěžovat na jejich zhoršování při chůzi, byl odeslán k internistovi na posouzení EKG. Teprve tam se ukázalo, že nemocný doma prodělal srdeční infarkt a potíže, které jej přivedly k lékaři, jsou poinfarktové. Byl odeslán ke specializované léčbě do kardiocentra, kde mu byly zúžené a ucpané tepny opraveny. Nyní se cítí dobře, nemá potíže, přestal kouřit a znovu sportuje. Je nutno dodat, že tento mladý muž měl štěstí – každý třetí nemocný se srdečním infarktem zemře do jedné hodiny od začátku příznaků, zpravidla ještě předtím, než se dostane k lékaři. Za pár dní jsou tady Vánoce. Vyskytují se v tomto období infarkty častěji? Může to mít nějakou souvislost s přejídáním? Infarkt myokardu (srdeční infarkt) nemá sezonní výskyt. Nelze tedy říci, že v období Vánoc se infarkty vyskytují častějí, nebo méně často. Pozorujeme však u našich nemocných jeden výrazně nepříznivý trend související s výskytem aterosklerozy. Jedná se o váhový přírůstek, nejčastěji dva až tři kilogramy, který má vliv na vzestup hladin krevních tuků a ty pak v pozdějším období mohou daleko rychleji zužovat či ucpávat tepny. Děkuji za rozhovor. Marcela Hrubá