Podžorný: Astronomie je moc populární

20. leden 2005 | Lidé

K zajímavému povídání jsme tentokrát pozvali vedoucího hvězdárny v Českém Těšíně Martina Podžorného, který se svým astronomickým klubem pořádá pravidelná i mimořádná pozorování otevřená široké veřejnosti. Jak jste se k astronomii dostal a proč je vaším koníčkem? Pokud vím, v naší rodině se nikdo astronomií hlouběji nezabýval a je mi záhadou, kde se ve mně tyto sklony vzaly. Vyšperkované nebe mě prostě uchvátilo svou prostotou a majestátností a nejsem určitě ani první ani poslední, komu se pod noční oblohou zatajil dech nad tou krásou. Vždy mě zajímal svět jako celek, jeho uspořádání, podstata a smysl. Astronomie a zejména kosmologie zkoumá vesmír jako celek, čímž je zaručeno, že jde o nejrozsáhlejší myslitelný předmět výzkumu. V současnosti jste vedoucím těšínského astronomického klubu. Jak jste se k této funkci dostal a co to obnáší? Bylo mi líto, že stojí nevyužita tak krásná budova hvězdárny, kterou vlastní Těšínské divadlo. Teprve výzva Šárky Klimoszové z kulturního střediska Střelnice k obnovení činnosti hvězdárny uvedla věci do pohybu a s divadlem byla v roce 2001 uzavřena smlouva o pronájmu těchto prostor. Bylo nás asi deset, kteří byli ochotni věnovat hvězdárně svůj volný čas. Organizuji pozorování, přednáším, starám se o přístroje a chod hvězdárny. Astronomie je dynamicky se rozvíjející obor, ve kterém se objevy jen hrnou, a noční obloha je jako živoucí organismus, na němž se stále něco děje. To klade na člověka úkol neustálého sebevzdělávání. Klub pro zájemce o noční oblohu pořádá pravidelná astronomická pozorování přístupná veřejnosti. Je o ně zájem? Pokud by se úspěšnost pozorování astronomického úkazu měřila počtem příchozích návštěvníků, bylo nejúspěšnější veřejné pozorování loni v březnu, kdy televize informovala o neobvyklé možnosti spatřit najednou pět planet Sluneční soustavy. Byl to opravdový ‘festival planet’ a na hvězdárnu tehdy přišlo asi sto dvacet lidí. To už vyžaduje u dalekohledu zvláštní organizační režim. Pravidelných pozorování pro veřejnost se obvykle účastní kolem dvacítky osob, což považuji za ideální počet, který více otevírá prostor pro diskusi. Navštěvují nás všechny věkové kategorie včetně mateřských škol i důchodců. Bohužel nestálé těšínské počasí nám vždy neumožní uskutečnit plánovaná pozorování. Jaké pozorování se vám osobně nezapomenutelně vrylo do paměti a proč? Byl to určitě přechod Venuše přes disk Slunce. V dalekohledu byl nejnapínavější začátek a konec úkazu, kdy bylo vidět, jak rychle se planeta pohybuje. Na závěr jsme zahlédli i atmosféru Venuše jako tenký zářící prstenec okolo části kotoučku, což je možné pozorovat pouze při přechodu přes Slunce. Podobně se nám podařilo pozorovat i přechod planety Merkur přes Slunce nebo průlet kosmické stanice ISS, který trval jen vteřinu. Nezapomenutelný byl i meteorický déšť Leonid, při kterém jsem pozoroval asi patnáct meteorů za minutu, což byl takový tichý kosmický ohňostroj. Pěkné jsou i přechody stínů Jupiterových měsíčků přes jeho kotouč. Nezapome-nutelných pozorování jsem zažil opravdu hodně. Na jaké úrovni jsou u nás obecné znalosti o vesmíru a jaké omyly o něm jsou mezi lidmi rozšířeny? Česká republika má i na světové poměry velmi hustou síť hvězdáren, z nichž některé přežívají pouze díky úsilí nadšenců. V Americe musíte k nejbližší hvězdárně cestovat třeba pět set kilometrů. Tato zařízení jistě svým způsobem plní vzdělávací funkci a myslím, že je to vidět i na úrovni znalostí naší populace. Astronomie je mezi lidmi velmi populární. Samozřejmě že mezi lidmi existují rozšířené omyly. Například v jedné písni se zpívá: Ten okamžik trval celý světelný rok. Je to stejné, jako by se čas měřil nikoliv hodinami, ale metrem. Rozšířená je také představa, že dalekohledem lze pozorovat detaily na hvězdách nebo že prohlédne husté mraky. Já ale nejsem žádný zkušební komisař a jsem rád, že se lidé ptají. Jste spokojeni s úrovní technického vybavení hvězdárny a jsou na tomto poli nějaké nové vyhlídky? Pokud se týče přístrojového vybavení hvězdárny, v současné době pozorujeme menším přenosným dalekohledem typu Maksutov - Cassegrain se zvětšením 80 až 270. Do kopule plánujeme instalaci dalekohledu typu Newton o půlmetrovém průměru zrcadla, který bude sloužit pouze pro vizuální pozorování zejména slabých astronomických objektů. Pro přístup k dalekohledu ovšem potřebujeme vybudovat kvůli bezpečnosti zvýšenou podlahu. V současnosti vyřizujeme stavební povolení. Často je astronomie zaměňována s astrologií. Věříte na horoskopy nebo takzvané šťastné hvězdy? Tak to rozhodně nevěřím. Uznávám prokázaný vliv sluneční aktivity na Zemi a také vliv Měsíce na růst některých rostlin a živočichů, na básníky, milence, psy a kočky, ale odmítám tvrzení, že by lidské osudy mohly být předurčeny momentální konstelací nebeských těles. O horoskopech v novinách a časopisech soudím, že je píší lidé s bujnou fantazií pouze pro pobavení čtenářů. Kdo jim věří, tomu vzkazuji, ať neblázní. Kdybyste si mohl vybrat, mluvíme samozřejmě v teoretické rovině, na které místo ve vesmíru byste si chtěl udělat výlet? V rámci naší Sluneční soustavy bych se zaletěl podívat zblízka na Saturnovy prstence. Jejich krása vyniká i na fotografiích, které nám právě zasílá sonda Cassini. Pokud bych se mohl podívat dále do vesmíru, bylo by to centrum některé kulové hvězdokupy. Představuji si, že bych tam na obloze viděl tisíce hvězd jasnějších než Venuše a bylo by tam světlo jako ve dne. Jaké zajímavé úkazy nás v tomto roce čekají? Nic tak vzácného, jako byl přechod Venuše minulý rok, se už nebude konat. Nenastává ani zatmění Slunce nebo Měsíce. Ale nezoufejme, máme celou oblohu zajímavých objektů, Měsíc a planety a občas se objeví něco nečekaného, třeba kometa Machholz, která právě nyní září v noci vysoko na obloze a bude pozorovatelná ještě v průběhu února. Děkuji za rozhovor. Iva Lupková