Bort: Rozmanité vnímání Velikonoc

25. březen 2005 | Lidé

Jaro bez velikonočních svátků si většina z nás vůbec nedovede představit. A přestože jejich význam byl vždy spojován s duchovním životem, v mnohém jsou dnes vnímány spíš jako tradice malování vajec a pomlázky. Jak se na Velikonoce dnes dívá církev jsme hovořili s oblíbeným duchovním Církve bratrské v Třinci – Líštné, s vikářem Jiřím Bortem. Pochází z Prahy, v církvi slouží skoro osm let, z toho v Třinci tři a půl roku. Zaměřuje se na mládež, kazatelskou a pastorační činnost. Za pár dnů oslavíme Velikonoce. Jak je dnes společnost vnímá - jako svátky jara, či jako oslavu Ježíšova zmrtvýchvstání? Naše společnost je velice rozmanitá ve vnímání Velikonoc. Rozhodně to většinou není o Kristu a díky všelijakému počasí ani ne o jaru. Spíše je to společenská událost a udržování tradic. Jaký je tedy původní význam Velikonoc? Pro křesťany by měly být ještě významnějším svátkem než Vánoce. Nemýlím se? Navazujeme na Izraelské Velikonoce. Bůh kdysi vysvobodil Izraelce z otroctví v Egyptě a udělal z nich svůj svobodný národ s vlastní zemí. Ježíš svou smrtí otevřel cestu ke vztahu s Bohem i pro všechny ostatní lidi. Zemřel, aby odstranil do té doby hlavní překážku ve vztahu k Bohu – naše hříchy. Díky tomu by to měl být mnohem důležitější svátek než Vánoce. Kdyby to Ježíš nezvládl až do konce, tak by stejně žádné Vánoce nebyly. Přichází do kostelů na Velikonoce více lidí, přestože během roku je příliš církevní záležitosti nelákají? Jasně – přítomnost na bohoslužbách během svátků do určité míry patří k tradicím našeho národa. A že spousta lidí dojde jen na svátky? Chápu, že se nechtějí zbytečně vázat. Ale upřímně, kdyby tušili, jak je Bůh úžasný, tak by asi v církvi tvrdli mnohem častěji. Ne kvůli docházce, ale kvůli milujícímu Bohu. Ale i jako církev na tom asi máme podíl. Přeci jen ty svátky jsou možná natolik tradiční a suchou záležitostí v podání církve, že lidé to mají chuť absolvovat opravdu jen dvakrát ročně. Jak se v dnešní době na oslavu velikonoční svátků dívají mladí lidé? Berou ji jako tradici, nebo už ani neuznávají zvyky jako pomlázku, malování vajec a podobně? Tradice jsou na ú-stupu, stejně ja-ko spousta jiných věcí. Ale na stranu druhou - šance beztrestně vylískat děvče a ještě za to dostat něco na zub, či panáka … to asi tyto tradice udrží při životě ještě hodně dlouho. A pro holky zase polít kluka vodou či postříkat ho laciným parfémem… to má také svoje kouzlo, ne? Některé církve se k tradičním zvykům spojovaným s velikonočními svátky - tedy zejména obcházení mužů s pomlázkou - staví negativně. Proč? Zcela osobně. Uvěřil jsem až před 11 lety, takže pomlázky jsem si užil dost. Proto mi dnes osobně hodně vadí bití holek pomlázkami. Ježíš byl také bičován, ale ne kvůli tomu, aby za to nalil vojákům panáka. Byla to součást jeho cesty na kříž. Ale to moje je osobní věc, kterou nevnucuji ostatním lidem. Čím mohou dnešní církve přilákat na své bohoslužby veřejnost? Asi tím samým, čím vždycky. Aby lidé chtěli chodit do církve, tak musí vědět, že to není jen další lidská organizace, která udržuje svůj interní provoz a své tradice, ale fakticky nemá co nabídnout. Pokud budeme jako církve žít s Bohem a nespokojíme se s církevními tradicemi a provozem, tak lidé rádi přijdou. Najdou to, co hledají: pochopení, přijetí a naději. Jen Bůh nás dokáže vytrvale milovat bez ohledu na to, že nás zná lépe než my sami sebe. Děkuji za rozhovor. Petra Jurásková