ZAVŘIT

Dnes je 24. únor 2021, svátek má Matěj

Podle děkana Jiřího Kerna má Ekonomická fakulta VŠB TU Ostrava dobrý zvuk

19. 02. 2003 • 10:00
Do konce února je možné podávat přihlášky ke studiu na většině vysokých škol. Při této příležitosti jsme požádali o rozhovor děkana Ekonomické fakulty Vysoké školy báňské - Technické univerzity (VŠB - TU) Ostrava Jiřího Kerna. Ekonomická fakulta je největší fakultou VŠB - TU a v současnosti na ní studuje přes čtyři tisíce studentů, čímž je druhou největší ekonomickou vysokou školou v České republice. Jaký je zájem o studium na ekonomické fakultě? Zájem stále vysoce převyšuje naše možnosti. O které studijní obory je největší zájem? O management, marketing, ekonomika a právo v podnikání. To jsou obory, kde je enormní zájem. Kupodivu menší zájem je o systémové inženýrství a informatiku. Rovná se zájem o studium marketingu a managementu poptávce na trhu práce po absolventech u zaměstnavatelů? Dá se říct, že ano. V tomto případě to platí zejména pro marketing, ale i pro účetnictví. Tam je obrovský zájem. Dokonce začínáme mít někdy problémy s tím, že učebny jsou přeplněné ne studenty, ale dalšími zájemci. Musíme dávat pozor, protože na přednášky chtějí chodit i lidé ‘z venku’, kteří se chtějí zdarma něco naučit. Pořádá škola vzdělávací kurzy i pro veřejnost? Škola má útvar, který se o to stará. Ale musím říct, že zatím se nám nepodařilo prolomit nedůvěru v teoretický přístup škol k některým věcem. Když organizuje školení na téma účetnictví nějaká firma a přednáší tam i naši pedagogové, tak je o to velký zájem. Pokud ovšem školení dělá škola, tak je ten zájem menší. Veřejnost stále vychází z toho, že ve škole se naučí teorii, ale že skutečnou praxi tam nepoznají. Není to pravda, protože i u nás učí spousta praktiků z finančních úřadů, soudů a z dalších institucí. V letošním akademickém roce 130 studentů opakuje 1. ročník. Co je důvodem tak velkého množství studentů, kteří si musí první ročník zopakovat? Do prvního ročníku přijímáme více než tisíc studentů, takže je otázka, zda je to velké množství... Nejčastější příčinou opakování je zejména přechod studentů do jiného prostředí, jiný způsob studia, jiný způsob zkoušení. A mezi další důvody patří i to, že ne všechny střední školy jsou na stejné úrovni, čili někteří jsou připraveni lépe, jiní hůře. Někdy to je dáno i strukturou uchazečů o studium. Ti, kteří jsou třeba z ekonomických středních škol, mají zažité některé ekonomické věci, třeba účetnictví a podnikovou ekonomiku. A ti, kteří přijdou z gymnázií, zase znají lépe matematiku. A to vše se na úspěšnosti studentů projevuje. Někteří nezvládají to, někteří ono a chviličku trvá, než proniknou do systému, který na vysoké škole funguje. Dříve probíhalo inženýrské studium v jednom bloku, teď jste přistoupili k rozdělení na dvě části - tříleté bakalářské a navazující dvouleté magisterské studium. Co vás k tomu vedlo? Jedním z důvodů je, že studenti přechod ze střední školy na vysokou těžko zvládají. Základní příčinou je ovšem to, že téměř celá Evropa přechází na systém daný Boloňskou konvencí, která zohledňuje, že ne všechna zaměstnání vyžadují vysokou školu, která trvá pět let. Je spousta vysokoškolských míst, kde stačí tříletá vysoká škola. Jinými slovy z toho vyplývá, že bakalářská studia jsou spíše orientována prakticky, a předpokládá se také, že velká část studentů, možná až polovina, odejde do praxe po tříletém bakalářském studiu. A teprve ti, co se chtějí věnovat teoretickým otázkám, budou pokračovat v magisterském, případně doktorském studiu. Řekl jste, že přijímáte asi 1 tisíc studentů. V letošním roce to bude kolik? Zase stejně. Do bakalářských studijních oborů přijmeme pro studijní programy ekonomika a management a hospodářská politika a správa 414 studentů a do magisterských pro studijní programy ekonomika a management, hospodářská politika a správa a systémové inženýrství a informatika 630 studentů. Jsme na hraně kapacitních možností. Kolik studentů - bakalářů se dostane dál do magisterského studia? Kolik by jich mělo skončit po třech letech a kolik pokračovat dál? Celý systém začíná. My ještě moc dobře nevíme, kolik jich propustíme, jestli to tak vůbec lze říct. Tendence je, aby větší část studentů odcházela jako bakaláři. Samozřejmě to bude záviset na spoustě okolností. Kolik jich bude chtít dál studovat, kolik bude mít schopnost dále studovat, na kolik studentů budou peníze, neboť systém financování stojí na tom, že stát si objednává u vysokých škol počty studentů, které chce vzdělávat, a za to jim platí. Jedním z nejdůležitějších hledisek, i když se o tom moc nemluví, bude i to, kolik vznikne bakalářských míst nejen v soukromé sféře, ale i ve veřejném sektoru. Stát si objednává a stát platí. Objednávají si i firmy, jaké absolventy by chtěli, co by potřebovali, aby absolvent uměl? Firmy si samy neobjednávají, ale my se snažíme být v kontaktu s firmami. Máme zpětnou vazbu. A také studenti, kteří už jsou v praxi, nám říkají, co jim v práci schází, co si myslí, že bylo dobré a co špatné. Někteří zaměstnavatelé mají větší zájem vyměňovat si zkušenosti, někteří menší. V tomto regionu se nedá předpokládat, že firmy budou příliš jasně formulovat, koho by chtěly, protože ony mají v současné době nadbytek lidí, a i když se říká, že nejméně nezaměstnaných je v nejvyšších kvalifikačních skupinách, tak přece jenom už jsme v situaci, kdy jsou nezaměstnaní i vysokoškoláci. Zjišťujete si, zda vaši absolventi zůstávají tady v regionu, nebo odcházejí za prací mimo region? Jak jsem už říkal, máme zpětnou vazbu. Spolupracujeme s naším Infocentrem, které dělá nejrůznější průzkumy, kam absolventi jdou, mají přehled i o jejich požadavcích, potřebách, problémech. Když naslouchám studentům při promocích, tak zjišťuji, že řada z nich odchází do atraktivnějších regionů - míří do Prahy, ale i mimo republiku. Dnes mají možnosti, takže jdou. Faktem je, že pokud v našem regionu moc práce nebude, tak se musí počítat s tím, že možná ne ti s nejlepšími studijními výsledky, ale ti, kteří se umí nejlépe prosadit, půjdou pryč. A to je škoda. Jaké jméno má absolvent vaší ekonomické fakulty ve srovnání se studenty jiných ekonomických škol v republice? My uznáváme, že vlajkovou lodí mezi ekonomickými fakultami je Vysoká škola ekonomická (VŠE) v Praze. Je to velká škola a je umístěna v centru dění. Na druhé straně nás VŠE bere jako partnera. Účastníme se odborných a výzkumných akcí, které pořádají. Berou nás a i nahlas to říkají. Myslím si, že z tohoto hlediska je to dobré vysvědčení. Na druhé straně jsme byli akreditovaní v ‘áčku’, to je v nejvyšší skupině. A studenti, s kterými máme možnost komunikovat prostřednictvím dotazníků nebo i tak, že někdo přijde, tak jsou většinou spokojeni. Neříkám, že to říkají vždycky, ale to se nedá čekat na žádné škole. Ale myslím si, že naše škola má dobrý zvuk. Děkuji za rozhovor. Petr Brozda
Sdílet článek:
Komentáře
Přidejte váš názor

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.

Přihlásit se
Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním tohoto webu s jejich používáním souhlasíte. Další informace Souhlasím